Pár milimetrů navíc a hromada práce (samozřejmě navíc)

K podrobnějšímu popsání problémů s jednou reklamací na stavbě jsem si vybral tento případ. Není určitě nejzávažnější nebo finančně nejnáročnější, ale je nejčerstvější a stavbyvedoucí se záležitostí odmítl zabývat úplně. Nepřijel se podívat na závadu, nezavolal mi a písemně po e-mailu záležitost shodil ze stolu – nebude nic opravovat ani platit a prý máme u práce přemýšlet. Minulá reklamace dospěla do stádia upozornění na řešení sporu přes ČOI, poté byla závada relativně obratem opravena. Nyní spor oficiální cestou řešit nechci, to se asi nevyplatí. Ale také to nemohu nechat být úplně, a proto vzniká tento příspěvek. Zhotovitelem byla stavební firma Ing. Martin Buřič, IČO 04680669, se sídlem Kadlecova 530, Soběslav. Nepíši o konkrétní osobě, ale o firmě (v současné chvíli bez zaměstnanců). Stavbyvedoucí firmy mi napsal, že se již dále realizaci staveb věnovat nebude, přesto tedy živnost má zatím aktivní. Ostatní záležitosti kolem zhotovitele stavby shrnu rámcově v jiném článku. Nyní tedy k zdánlivé maličkosti se zdí, lištou a balkónovými dveřmi. Po podlahářích byla u balkónových dveří jedna lišta, která způsobovala, že nešly otevírat dveře. Tak to začalo. Příspěvek píši po chvilkách a na několikrát, tak je možné, že odstavce na sebe nebudou moc navazovat. Spisovnost moc neřeším, jde zde o obsah.

Vzdálenost zdi od pantu na levé straně straně je 11 mm. Na druhé straně (dole, nahoru se postupně rozevírá) je to 6 mm k APU liště, ale jen cca 3 mm ke zdi (štuk je totiž ještě přetažen přes apu lištu o cca 3 mm). Ne fotce to vypadá trochu víc, ale je to tak. Měřeno bohužel jen metrem, svojí šuplerou se tam nedostanu. Podlahová lišta má šířku cca 11 mm – měřeno šuplerou, mohu tedy poskytnout i další platné cifry. :D Rám okna má dle výrobce 66 mm (sdělení prodejce po telefonu). Na problematičtější straně tak bylo cca 33 mm zakryto vnitřní špaletou okna. Co mě dále nepotěšilo, mírně řečeno, že hned pod štukem jsem odkryl asfaltovou hydroizolaci, která tak vysoko nemá opodstatnění a je spíše na závadu s ohledem na soudržnost vrstev (potvrzení mé domněnky technickým dozerem). Tím se i částečně vysvětluje přetažení štuku přes apu lištu, protože na štuk jednoduše už nebylo žádné jiné místo. Na poťuk je celé místo ještě duté, tak uvidíme, co na mě dál vykoukne. To jsou zatím fakta (z mého pohledu), viz fotografie. Dále k tomu následuje nějaká omáčka, aby to nebylo tak suché.

Podlaháři jsem psal s  tím, že lištu bude potřeba předělat a že zkouším oslovit stavbu, aby místo opravila (uhradila opravu zdi) a uhradila opravu lišty. Přiznávám, napsal jsem to vše rovnou do jednoho e-mailu a nechodil jsem opatrně kolem horké kaše – nedávkoval jsem to nějak citlivě po kapkách. Ale nesmíte se mi divit, ohlášení předchozí reklamace se táhlo dlouho, stavbyvedoucí vůbec nereagoval a věci se pohnuly až po e-mailu, kde jsem upozorňoval na další oficiální kroky k řešení sporu. No stavba nyní zareagovala kupodivu hned a ohradila se proti nařčení z nekvalitní práce. Subdodavatel omítkář prý dělá omítky 20 let, Apu lišta je nalepena standardně, nic se předělávat ani hradit nebude a máme prý u práce myslet. (Po několika dnech se mi podařilo získat informaci, že je tím myšleno, že si máme upravit lištu. To mě naštvalo už úplně, přestal jsem číst nic neřešící zprávy od stavbyvedoucího a požádal jsem ho, aby mi zavolal, pokud bude chtít záležitost rozumně řešit. Příležitosti dosud nevyužil.)

Podle mě si stavba obhajujícím e-mailem spíše zadělala na ostudu, než že by nakročila k nějakému očištění jména u podlaháře. Původně jsem danou věc řešil jen se stavbyvedoucím a podlahářem, kterého se to týkalo. Neměl jsem v úmyslu věc nějak rozmazávat. Ani jsem nekontaktoval technický dozor stavby. Neprofesionální chování stavbyvedoucího mě ale donutilo věc dále řešit a upozornit na jednání, se kterým nesouhlasím. Přístup stavbyvedoucího ale nezarazil jen mě, ale i podlaháře…

Podlahář si totiž sám od sebe k tomu začal zjišťovat nějaké informace. Možná mi chtěl pomoci, možná nechtěl dělat blbce sám ze sebe (že mu tam nejde lišta), možná ho to jen profeseně zajímalo, to už je jedno. Norma na to prý asi není, což jsem čekal. Ale jedna oknařská firma mu  dala informaci, že obvykle od pantu ke zdi je mezera tak 20, ale někdy i 25 mm. To  už mi dává smysl. Moje problémové místo má pouhé 3 mm! Podlahář také ze svých zkušeností říkal, že naházenou omítku až k pantům vidí tak v jednom ze 100 případů a rozhodně tedy nejde o standardní záležitost, jak tvrdí stavbyvedoucí.

Stavbyvedoucí ještě chvíli pokračoval v e-mailové diskuzi. Např. mi napsal, že jsem mu nedal vědět, že tam chceme umísťovat zrovna tyhle lišty. (Považuje je snad za nějak rozměrově extrémní?) Proč bych mu dával vědět? On se neptal a já nemohu vědět, že on odevzdá práci tak, že běžné originální quick-step lišty tam nepůjdou umístit. A napsal, že prý existují i tenčí lišty a dokonce poslal fotku. A to má nyní pravdu, to mu nebudu brát. Existuje i třeba možnost natřít sokl, což bude vrstva do 1 mm. :) Dneska existuje skoro všechno. Třeba ale také i tlustší lišty, nebo ne? Myslím že určitě ano, podlahář nám nabízel k naší podlaze ještě nějaké levnější neoriginální lišty a ty byly minimálně v dolní části ještě podstatně širší. Pro naše lišty musel akrylovat okraje místností a podlahu dělat skoro až ke zdi, aby tam originální lišty šly dát a zakryla se spára u kraje.

Tak a dneska jsem do problémového místa hrábnul. Odendavám lištu, ale ta tam ani tak moc u okna nedržela. Ochotně se trhl štuk a kuk na mě izolační asfaltová lepenka. Má tam co dělat? Podle mě nemá. Lepenka měla zhruba končit s podlahou. Ověřil jsem si to u stavebního dozoru a ten mi to potvrdil. Navíc celé místo zní na poklep velmi dutě, takže ještě tam asi nějakou hezkou jeskyňku objevím a žádoucí dodatečné vzduchové zateplení bych to asi nenazíval. Nemám rád problémy, které se řetězí a hromadí za sebou a i když v prvních fázích jsou relativně dobře řešitelné, v posledních fázích jejich oprava znamená neúměrně hodně práce. Kdyby se třeba odseklo pár cm cihly navíc nebo někdo z předchozích dělníků udělal nějaký krok k nápravě, bylo by to hned. Teď oprava hned nebude. Dobře, já si to také neuvědomil při malování resp. v dané chvíli s rozdělanou barvou to těžko šlo řešit. Ale že mi tam nešlo ani pořádně malovat, to jsem si určitě uvědomil. :) Ale já jsem amatér. Určitě si to uvědomili třeba i štukatéři, protože štuky jsou v podobných místech nekvalitní a nemohli se tam pořádně s nástroji dostat.

Jednání zhotovitele stavby považuji za neprofesionální. Dobře, pokud reklamaci neuznávám, tak třeba sepíši reklamační protokol. A snažím se jednat bez emocí. Když si nepohlídám věci při stavbě, musím je řešit po stavbě. Problém ale asi je, že už je toho na něj moc, pořád se vracet a předělávat. Nervy někdy rupnou. A tato příležitost k tomu vybídla. Daný detail je totiž zřejmě v rámci úrovně práce této firmy akceptovatelný, a tedy stavbyvedoucí ho vlastně nepovažuje za chybu. Je ale se svým názorem sám. Proti jsem já, podlahář, oknaři i technický dozor. Já té snížené úrovni prací do jisté míry rozumím, i takhle se dá stavět a leckomu to může stačit. Ale když kompromisní řešení mají přímý dopad i na výsledek – estetický i funkční, není to dobře. Za dobu spolupráce si mohl všimnout, že já se nespokojím s kompromisním řešením, když pro kompromis není žádný objektivní důvod. A to je případ této reklamace.

Správné řešení vidím tak, že by stavbyvedoucí měl v první řadě kontaktovat subdodavatelskou omítkářskou firmu a konfrontovat je s tím. Proč není rovně apu lišta? Myslím, že omítkáři si od stavby otvory přebírali (a i měli nějaké výhrady), takže buď neměli přijmout nebo měli místo poté dořešit. Nicméně stavbyvedoucí se obvykle velmi brání kontaktování subdodavatelů. Raději místo nich reklamace řeší všechny sám. To je pak jasné, že už ho to nebaví, koho by to bavilo. Nijak mi nevysvětlil, proč prostě záležitost nepředá dotčeným lidem, kteří jsou za to zodpovědní. Výjimka byl někdy pan Kukač klempíř, který přijel věc řešit – viz samostatný příspěvek (lépe, kdyby nepřijel). Ale na lidi se musí dohlížet, pokud nejsou spolehliví, takže otázka samozřejmě je, co je víc práce.

UPDATE:
Shodou okolností jsem něco hledal ve fotkách ze stavby. A viděl jsem tam video technického dozora, kde na omítkách pracoval člověk s monterkami Strojní omítky Mára (Martin Mára, Trhové Sviny). Takže jsem to neváhal zkusit a panu Márovi jsem zatelefonoval. Dokonce se přijel podívat na závadu a na místě ji potvrdil. Souhlasil, že věc vyřeší při dalším výjezdu. Jednou termín sám nabídl, ale já byl zrovna na Šumavě. A poté jsem už z něho dostal asi jen jednu SMS, že v době Covidu vyjíždět nebude. A po zrušení zákazu cestování mezi okresy už nereagoval vůbec.

Nějak zázrakem se mi podařilo kontaktovat stavbyvedoucího, několik měsíců po odhalení závady. A říkám mu, že jeho omítkář závadu uznal. A pevné přesvědčení stavbyvedoucího, že nic řešit nebude bylo najednou pryč. Nechápu – trapas, ostuda. Měli jsme se všichni sejít na místě, ale p. Mára přestal komunikovat i se stavbyvedoucím. Ten to glosoval, že p. Mára po covidu asi umřel. Mně tedy ještě chvíli po své nemoci psal SMS, že už je v práci, ale těžko říct, jak se to pak vyvinulo. Opravy závady se ujal stavbyvedoucí resp. jeho dělník. Sice mu ujela APU lišta a na špaletě je boule (p. Mára ukazoval potřebu osekání totiž správně ještě výše), ale dobrý. Lišta se tam už asi vleze. Dělník přišel na to, že celý problém vznikl nějakým špatným ukotvením okna, lidově řečeno všechny následující práce “objížděli” čouhající šroub od okna a nikdo s tím nic neudělal. Sakra vše by se vyvíjelo jinak, kdyby do toho někdo dal těch pár ran kladivem navíc nebo tak něco. :D

Druhé místo, které dělník spravoval, byl spoj materiálů cihla-multipor. Zřejmě vůbec nezasíťován a deska multiporu nekontaktně podlepena. Spoj zasíťoval (já bych to udělal širší, četl jsem návod cemixu) a přeštukoval. Jenže vše v ten samý den bez vysušení lepidla. (Neměl druhý fukar.) Celé místo schlo asi 4 dny a štuk to odnesl – celý popraskaný. Fotky mám, ale těžko vyfotit celé i detail, tak jsem líný dělat zase nějakou koláž. Stavbyvedoucí věštil z fotek po e-mailu (a po telefonu to na závěr nazval mikrotrhlinami). Jsou to však makrtrhliny. Zase se nepřijel podívat, vše pořád dokola. Po několika urgencích vyslal stejného dělníka (“za hodinu ho dodám”), nicméně ten již jen těžce psychicky nesl návrat na místo činu, navíc v pokročilém odpoledni po práci. A neunesl. S jeho náladou jsem ho musel vyhodit, protože jsem si nedokázal představit, že by v tomto stavu něco kvalitně spravil. Tak si na mně alespoň vylil zlost nadávkami a vyhrožováním násilí.

Bohužel stavbyvedoucí v podobné náladě po telefonu pokračoval. Tak nějak mu muselo dojít, že vlastně už nemá lidi, které by ke mně posílal. Prý nepřijede na reklamaci ani klempíř p. Kukač. (Nechápu vůbec, že to s ním ještě zkoušel, to se dalo čekat.) Takže odmítá splnit i svůj závazek revize klempířiny na domě. Stavbyvedoucí se dostal do afektu a naznačil, že se bojí kriminálu, aby mi něco neudělal. Předpokládám fyzicky. Že prý stavba pracuje a podobné chytrosti, ztráceje povědomí o tom, že se nevytýkají trhliny vlivem sedání stavby, ale pouze ty vlivem jeho špatné práce. A že mu už nemám psát a volat. Že je stavba stále v záruce je mu asi jedno, prostě ho to už příliš obtěžuje a je se mnou prý strašně těžký život. Hm. Manželka si tolik nestěžuje, ale chápu ho. Nicméně vede zase (pořád) stavby za stovky miliónů Kč a přesto si nedokáže profesionálně poradit s pár reklamacemi. No nic, ale teď už můžeme na firmu zhotovitele udělat závěrečnou recenzi, abychom to nějak uzavřeli.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *