Recept na domácí rohlíky

Dnes budou obzvláště vypečené… Je to sice jenom výrobek z “nezdravé” bílé pšeničné mouky plné lepku, ale proč si je nedopřát alespoň jednou za uherský rok. Recept vychází od Cuketky. Jak jsem viděl na Youtube, od ní kopírovala (ukradla nebo koupila?) video Babiččina volba, co dělá mouky. Nechápu proč, recept na rohlíky by s trochou zkušeností dal začít úplně od nuly a stejně by to dopadlo dobře. V podstatě je pizza těsto obohacené nikoliv olivovým olejem, ale větším množstvím sádla. Rohlíky pouze z másla a mléka by mě dělat asi nenapadlo, ale nějaká kombinace s vodou a sádlem by asi šla. Pokračovat ve čtení “Recept na domácí rohlíky”

Recept na domácí pšenično-žitný chléb v. 3

Dělat pořád dokola to samé je nuda. Takže svůj základní recept na chléb, který dělám nejčastěji, průběžně upravuji. Samozřejmě pod dojmem a s přáním, abych tím zároveň i vylepšoval výsledný výrobek. A já myslím, že se to celkem daří. Tento recept kombinuje recepty na český chléb s moderním pojetím pečení pšeničného chleba. Na množství špinavého nádobí je recept lehce neúsporný. Na čas je také delší, ale většinu času těsto jen odpočívá. Opakované stretch and fold můžete, ale nemusíte – záleží na čase, který je k dispozici. Obrázek v tomto příspěvku je můj (nepřipomíná vám jisté pánské orgány? :) ) a k vidění jsou skutečně jedny z prvních chlebů pečené tímto postupem. Chuťově samozřejmě nadprůměrné, jinak bych si sem recept nepoznamenal. :D Nebudu se tu moc rozepisovat v postupu, spousta věcí platí podobně jako ve v. 2.  Tedy jen to hlavní… Pokračovat ve čtení “Recept na domácí pšenično-žitný chléb v. 3”

Recept na domácí toastový chléb

Jestli umíte pracovat s kynutým těstem, třeba na Vánočku nebo na pizzu, tak těsto na toastový chléb pro vás nebude nic zásadně nového. Hlavní ingredience a jejich poměry jsou stejné, takže i hydratace a práce s těstem je obdobná. On toast je vlastně taková slaná vánočka s menší množstvím tuku. Můžete na to jít buď cestou bílé klasiky (bez vejce, bez cukru, bez mléka) a pak se nabízí dát málo droždí a chuť podpořit delší chladnou fermentací. A udělat si z chleba toast se šunkou, sýrem a kečupem v toastovači. Nebo můžete jít cestou francouzského snídaňového toastu a naopak přidat vejce, cukr, část vody nahradit mlékem nebo přidat více másla, dát více droždí a kynout při pokojové teplotě. A pak si toast k snídani opéct na másle a přikusovat k míchaným vajíčkům. A nebo třetí možnost je zvolit nějaký kompromis a udělat univerzální výtvor podle své dlouhodobé či momentální chuti. Pokračovat ve čtení “Recept na domácí toastový chléb”

Recept na pšenično-žitný domácí chléb v.1

Prakticky nezávisle jsem se dopracoval k tomu, že můj recept se trošku podobá tomuto. Doporučuji přečíst, protože je tam několik věcí celkem podrobně popsáno (včetně fotografií), což začátečníkovi pomůže a já na psaní románů čas nemám. Raději peču. :D Ale níže je můj postup, v kterém je základním cílem jednoduchost přípravy tak, aby vše probíhalo ráno nebo až odpoledne a večer. Než se pro tento recept rozhodnete, podívejte se ještě na můj další postup a recept v. 2. Přes den je člověk v práci nebo pryč a těsto si musí poradit samo. Harmonogram mám tak, že čerstvý chléb připravený k večeři, ale časy lze také snadno posunout, aby byl chléb k pozdní snídani nebo k obědu o víkendu. Používám systém vedení kvásku popsaný v mém příspěvku zde. Těsto má 1800 g, pečou se dva bochníky.

  • 50 – 80 g žitného kvásku (podle teploty a požadované délky kynutí)
  • 1000 g mouky (30 % žitná chlebová, 10 % žitná celozrnná, 30 % pšeničná chlebová, 10 % pšeničná celozrnná, 20 % pšeničná bílá)
  • 750 g vody (celková hydratace 76 %)
  • 23 g soli (2,2 % mouky)
  • 10 g kmínu (50 % celý, 50 % mletý, + volitelně posyp)
  • semínka dle libosti (ubrat kmín)

Pokračovat ve čtení “Recept na pšenično-žitný domácí chléb v.1”

4. a 5. kváskový chleba – alá Šumava bez hnětení

  • Návrat k české klasice – pšenično zitný kváskový chléb.
  • Celková hmotnost těsta 1800 g.
  • 100 g žitno-pšeničný kvásek (66% žitný).
  • 1000 g mouky (333 g žitné, 333 g pšeničné chlebové, 333 g hladké).
  • 700 g voda (70 % hydratace bez kvásku, 71,4 % s kváskem).
  • 10 g kmín (50 % drcený, 50 % celý namočený).
  • 20 g sůl (2 % mouky).
  • 30 minut autolyse a potom sůl v oddělených 50 g vody.
  • Bez hnětení, 7 hod bulk fermentace, 1x stretch and fold.
  • Batard shaping, 2-3 hod final proofing, scorching.
  • Bake 250 °C 15 min, 230 °C 15 min.

Můj 2. a 3. kváskový chléb

Toto ještě zdaleka není nějaký finální recept, ale jen další postupné poznámky k jeho vývoji. Na 2. a 3. chléb (z jednoho těsta) jsem měl již trochu více času na přípravu. A našel jsem i chvilku na lepší fotku.

  • 1730 g celé těsto, 73% hydratace.
  • 100 % 250 g pšeničný levain. 50 g starter z lednice, 200 g nový levain. (snížit)
  • 10 % žitná celozrnná BIO, 10 % BIO pšeničná celozrnná BIO, 30 % pšeničná chlebová, 50 % běžná hladká. (zvýšit podíly celozrnných)
  • Nepravá autolyse s kváskem 30 min. Poté 16 g soli (více) ve 30 g vody.
  • Bulk fermentation: 5-6 hodin.
  • Final proofing: cca 3 hodiny.
  • Score: jeden bochník bez řezu, druhý s řezem.
  • Pečeno v předehřátém skleněném pekáči Simax víkem dole.
  • Bake: 250 °C 20 min s poklopem, 230 °C 20 min bez poklopu. (snížit na 15 min)

Práce s těstem na hraně lepivosti, ale ok, raději uděláno 1x stretch and fold. (Cíl je těsto bez nutnosti překládání, protože to nemohu dělat, když spím nebo jsem v práci.) Vyřešit větší propékání dolní strany chleba. (Nenahřívat víko pekáče? Alobal? Posun na vyšší úroveň v troubě?) Kůrka super. Chuť lehce kyselá, hodně pšeničná. No vždyť to byl pokus o víceméně pšeničný pecen, tak si nemám na co stěžovat. :) Ale další pokusy budou směřovat více k českému pšenično-žitnému kmínovému chlebu. Já i zbytek rodiny jsme na něj více zvyklí.

Recept na těsto na (italskou) pizzu

Dalo mi práci a zabralo to nějaký čas, než jsem recept odladil, takže bych si měl obchodní tajemství chránit. Jelikož s tím ale neobchoduji a receptů na pizzu najdete všude hafo, tak se o to rád podělím. :-) Pokud chcete jiné množství těsta, hodí se kalkulačka surovin, se kterou se  dokonce i shoduji s defaultním nastavením. Dle toho je malá pizza z cca 200 g těsta, střední z 250 g a velká z 300 g. Posledním dobou dělám těsto ze 750 g mouky (mouky, ne těsta) a mám z toho 6 pseudokulatých pizz, které se dobře vejdou do trouby.

500 g hladké mouky (00 extra)
300 ml kvalitní vody
10 g soli (2 % mouky, 1 a půl lžičky)
1-3 g kvasnic (živých, děleno 3 sušených)
Dle potřeby extra panenský olivový olej na potírání
(10 g olivového oleje do těsta)
(10 g cukru)
Pokračovat ve čtení “Recept na těsto na (italskou) pizzu”