The King Is Dead. Long Live The King.

Kvásek Rebell je mrtev! Kvásek (Quido) dostala manželka před lety od sousedů v Sezimáku, já ho postupně převzal, “vycvičil” a několik let používal. Ale jednou to přijít muselo. Nezemřel přirozenou smrtí stářím, ale důstojně upečením. Jednou ráno před Vánoci byl nějaký spěch, já zrovna dělal těsto ráno, a zapomněl jsem kvásek ubrat na příště. Záložní kopie kvásku si bohužel z časových důvodů nedělám. :) Obvykle si dávám na těsto víčko ze skleničky, což jsem tentokrát neudělal. A navíc aktivní manželka stihla umít skleničku od kvásku ve dřezu, takže ani ze špinavé skleničky nešel kvásek zachránit. Pokračovat ve čtení “The King Is Dead. Long Live The King.”

Recept na domácí pšenično-žitný chléb v. 4

Předchozí recept v. 3 byl hodně ovlivněný snahou podřídit harmonogram pečení pracovní harmonogramu pekaře. Ale to se nedá svítit, pokud je cílem top výrobek, harmonogram těsta má přednost. :D I přesto je tento postup docela dobře zvládnutelný ve všedních dnech, o víkendu bez problémů Zrychlený harmonogram lze udělat tak, že zkrátíme dobu těsta v lednici jen na samotné ochlazení těsta – několik hodin. V tom případě protáhneme o něco bulk fermentation příp. necháme 30 minut těsto kynout v ošatkách při pokojové teplotě. Pokračovat ve čtení “Recept na domácí pšenično-žitný chléb v. 4”

Recept na domácí pšenično-žitný chléb v. 2

Foto je můj chleba, ale není přesně z tohoto receptu, z kterého dostanete ve střídce daleko více velkých bublin. Tento recept se více podobá receptům na klasické české chleby než recept v. 1, protože nechává klasicky prokvasit více žitné mouky, která je následně stravitelnější a chléb teoreticky o něco měkčí. Můžete klidně zkusit nechat prokvasit všechnu žitnou mouku, to se také běžně dělá. Ale pokud se Vám zdá chléb příliš kyselý, tak kvásku uberte a/nebo ho připravte v tužší konzistenci. Jak si vést kvásek pro přípravu tohoto receptu je zhruba popsáno zde. Co je důležité, že i tento recept si můžete vhodně rozvrhnout tak, abyste chléb byli schopní připravit odpoledne po práci a upéct večer. Do 12 hodin od prvotní myšlenky máte chleba (v případě, že máte dostatečně aktivní kvásek). Není větší problém přejít k tomu, abyste nepekli jen svátečně, ale abyste kompletně přešli z kupovaného na domácí chléb. Jdeme na to. Pokračovat ve čtení “Recept na domácí pšenično-žitný chléb v. 2”

Recept na pšenično-žitný domácí chléb v.1

Prakticky nezávisle jsem se dopracoval k tomu, že můj recept se trošku podobá tomuto. Doporučuji přečíst, protože je tam několik věcí celkem podrobně popsáno (včetně fotografií), což začátečníkovi pomůže a já na psaní románů čas nemám. Raději peču. :D Ale níže je můj postup, v kterém je základním cílem jednoduchost přípravy tak, aby vše probíhalo ráno nebo až odpoledne a večer. Než se pro tento recept rozhodnete, podívejte se ještě na můj další postup a recept v. 2. Přes den je člověk v práci nebo pryč a těsto si musí poradit samo. Harmonogram mám tak, že čerstvý chléb připravený k večeři, ale časy lze také snadno posunout, aby byl chléb k pozdní snídani nebo k obědu o víkendu. Používám systém vedení kvásku popsaný v mém příspěvku zde. Těsto má 1800 g, pečou se dva bochníky.

  • 50 – 80 g žitného kvásku (podle teploty a požadované délky kynutí)
  • 1000 g mouky (30 % žitná chlebová, 10 % žitná celozrnná, 30 % pšeničná chlebová, 10 % pšeničná celozrnná, 20 % pšeničná bílá)
  • 750 g vody (celková hydratace 76 %)
  • 23 g soli (2,2 % mouky)
  • 10 g kmínu (50 % celý, 50 % mletý, + volitelně posyp)
  • semínka dle libosti (ubrat kmín)

Pokračovat ve čtení “Recept na pšenično-žitný domácí chléb v.1”

Kvásková mapa

Na webu pecempecen.cz je k dispozici kvásková mapa. Zřejmě hlavně ČR, ale hranice státu nejsou omezení. Nápad výborný, zaregistroval jsem se a přidal jsem místo. Editace dat se dá provést pomocí editačního odkazu zaslaného přes email. Nějak jsem o tom do hloubky nepřemýšlel a název místa jsem zadal naše rodinné příjmení. Nicméně napsal první zájemce. Sice hezky, ale nešlo si nevšimnout zvláštní češtiny – asi cizinka. Tak jsem si uvědomil, že teď bych měl takhle někoho pozvat před své dveře nebo přímo domů a předávat mu kvásek. Žijeme v Česku a mapa by se dala různě zneužít k obhlížení bytů a domů a následným krádežím. (Nemluvě o mapě včelínů a včelnic.) Možná jsem paranoidní, možná ne až tak moc. Takže jsem zájemkyni napsal, že si kvásek předáme u blízkého obchodního centra. Jenže to byl konce diskuze a k předání už nedošlo. Takže název místa na kváskové mapě jsem editoval a i email je tam s přezdívkou, aby to bylo trošku anonymní. Jistota je jistota.

Vedení žitného chlebového kvásku v.1

Zvolil jsem takovou zlatou střední cestu pro vedení mého kvásku, který jsem pracovně nazval Rebell. Odmítám nejjednodušší variantu – tj. hodit hibernovaný kvásek z lednice rovnou do těsta. Chci mu dát nějakou pravidelnou možnost se aktivovat a ne ho udržovat stále v lednici. Na druhou stranu klasické třístupňové vedení kvásku je sice pěkné, ale náročné na přítomnost. Intervaly by asi šly protáhnout třeba na 8 hodin, ale výsledkem by bylo příliš velké množství kvásku, které nepotřebuji. Pro můj recept na pšenično-žitný chléb v. 1 (dva bochníky), kdy nehnětené těsto se zpracovává cca 9-12 hodin, potřebuji jen minimum kvásku. Něco mezi 50 a 80 g (podle času kynutí, teploty těsta a prostředí). Pokračovat ve čtení “Vedení žitného chlebového kvásku v.1”

4. a 5. kváskový chleba – alá Šumava bez hnětení

  • Návrat k české klasice – pšenično zitný kváskový chléb.
  • Celková hmotnost těsta 1800 g.
  • 100 g žitno-pšeničný kvásek (66% žitný).
  • 1000 g mouky (333 g žitné, 333 g pšeničné chlebové, 333 g hladké).
  • 700 g voda (70 % hydratace bez kvásku, 71,4 % s kváskem).
  • 10 g kmín (50 % drcený, 50 % celý namočený).
  • 20 g sůl (2 % mouky).
  • 30 minut autolyse a potom sůl v oddělených 50 g vody.
  • Bez hnětení, 7 hod bulk fermentace, 1x stretch and fold.
  • Batard shaping, 2-3 hod final proofing, scorching.
  • Bake 250 °C 15 min, 230 °C 15 min.